Půjdete 23. a 24.května k volbám do EP?
NE
119
ANO
123

Delegace

Delegace pro vztahy s Ukrajinou

Delegace Evropského parlamentu ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina vykonává svou činnost na základě dohody o partnerství a spolupráci, která vstoupila v platnost dne 1. března 1998 a jež poskytuje jasný rámec pro rozvoj politické a hospodářské spolupráce mezi oběma stranami.

Výbor pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina je složen ze stejného počtu poslanců Evropského parlamentu a ukrajinského parlamentu Verchovna Rada. Tento výbor, který podtrhuje strategický význam vztahů mezi oběma stranami, se schází dvakrát ročně, střídavě v jednom z pracovních míst Evropského parlamentu a na Ukrajině.

Výbor dohlíží na uplatňování dohody o partnerství a spolupráci, slouží jako otevřené fórum pro diskuse o otázkách společného zájmu a v posledních letech se stal významným impulsem pro úspěšné demokratické a tržní reformy na Ukrajině a užší integraci této země s EU.

Kromě schůzí výboru pro parlamentní spolupráci pořádá delegace pravidelná setkání, při nichž probíhají diskuse o nejdůležitějším vývoji vztahů mezi EU a Ukrajinou a dochází k výměně názorů s ukrajinskými politickými vůdci, členy parlamentu a vlády a zástupci občanské společnosti.

 

 Delegace pro vztahy s Běloruskem

Delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Běloruskem, zřízená v roce 1994, neuskutečňuje v současnosti s parlamentem či vládou běloruského režimu oficiální vztahy, neboť tato země dosud neuspořádala svobodné a spravedlivé volby, nedodržuje zásady právního státu a lidská práva a základní svobody svých občanů.  

Delegace nicméně udržuje aktivní a úzký dialog se zástupci demokratické opozice, nezávislých nevládních organizací a občanské společnosti Běloruska. 

Vzhledem k tomu, že minské úřady opakovaně odmítly udělit vstupní víza, nemohla delegace v posledních letech do Běloruska vycestovat, nicméně se pravidelně schází v Bruselu a ve Štrasburku, kde diskutuje o vývoji politiky EU vůči Bělorusku, hodnotí politickou a hospodářskou situaci v této zemi a vydává doporučení Radě EU a Evropské komisi v souvislosti s případnými dalšími kroky nutnými ke zlepšení situace týkající se demokracie, lidských práv a právního státu v Bělorusku a k přiblížení této důležité sousední země k EU.

 

Delegace pro vztahy se zeměmi západního Balkánu

Delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Jiho-východní Evropou (současné jméno : Delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem - angl.zkratka DSSE ) byla ustavena 17.listopadu 1994 jako " následník " Delegace pro vztahy se Socialistickou federativní republikou Jugoslávií , která působila od r.1981 a pak byla přejmenována na delegaci s republikami bývalé Jugoslávie. V její působnosti byly meziparlamentní vztahy s 5 zeměmi jiho - východu Evropy, tj. Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Chorvatskem, Svazovou republikou Jugoslávií ( poté Státním společenstvím Srbsko - Černá Hora a dnes Srbskem a Černou Horou) a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

 

Poznávací zájezd studentů Vysoké školy báňské po evropských institucích

Datum: 09.04.2014

Minulý týden se studenti Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské z Ostravy, posluchači oboru Eurospráva, zúčastnili poznávacího zájezdu po evropských institucích. Zájezd jsem zorganizoval tak, aby jeho účastníci měli možnost poznat fungování jednotlivých institucí EU z praktické stránky. Od pondělí 31. března do pátku 4. dubna měli na programu návštěvu Frankfurtu nad Mohanem, Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. V každém městě pro ně byly přichystány přednášky na téma evropské integrace, návštěvy evropských institucí a samozřejmě prohlídky pamětihodností měst.


Ukrajinská krize – jak dál?

Datum: 13.02.2014

Krize na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce. Stává se stále nepřehlednější, její další vývoj se prakticky nedá odhadnout. Je otázkou zda ukrajinská společnost a stát vůbec unesou ještě delší dobu trvající konfrontaci. Na horizontu totiž stále častěji vystupuje jako výsledný stav ta nejhorší varianta - rozpad země. Co by to znamenalo pro její sousedy? Dojde-li k tomu, budou s to překonat své dějinami vytvořené ambice?


Jak dál v trojúhelníku EU – Rusko – Ukrajina?

Datum: 02.01.2014

Neochota Ukrajiny podepsat s EU na nedávném summitu Východního partnerství (VPa) v litevském Vilniusu Dohodu o přidružení k Evropské unii ( EU ) i Dohodou o zóně volného obchodu je jedním z největších neúspěchů EU v posledních letech. Tahle nečekaná studená sprcha vyvolala v EU mnohé rozhořčené reakce, z nichž zdaleka ne všechny byly racionální. Člověk měl až někdy dojem, že se otřásá samotná podstata koncepce VPa. Situace přitom, nehledě na veškerou její složitost, není bezvýchodná ani nevratná. Pokud ji ovšem sami takovou svým postupem neučiníme.


Posun ve vztazích Evropské unie k Bělorusku

Datum: 13.09.2013

Plénum Evropského parlamentu konečně odhlasovalo zprávu litevského europoslance Justase Paleckise obsahující doporučení Evropským institucím k politice vůči Bělorusku. Tato doporučení analyzují současnou situaci v Bělorusku a navrhují kroky budoucí politické strategie, nejdiskutovanějším z nich je omezení vízových bariér ze strany EU, političtí vězni a přetrvávající účinnost trestu smrti.


Příprava rezoluce EP ke Kosovu

Datum: 08.02.2013

Evropský parlament (EP) připravuje rezoluci o Kosovu. Jako náhradník Delegace EP pro pět zemí západního Balkánu tuto přípravu pozorně sleduji. Česká strana sociálně demokratická nikdy nepovažovala jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova za dobré řešení. Rozhodnutí české pravicové vlády tuto nezávislost uznat vnímá jako chybné.


EU vystavila Srbsku znovu „červenou kartu“

Datum: 18.12.2012

Ministři zahraničí Evropské unie letos v prosinci na svém pravidelném měsíčním setkání opakovaně odmítli stanovit datum zahájení jednání o přístupu Srbska do EU. Členské země EU jsou nadále nespokojeny s postojem Bělehradu ke Kosovu. Snaží se jej přinutit k dalším praktickým krokům, které budou znamenat posílení faktického uznání Kosova. EU však současně tvrdí, že formální uznání Kosova od Srbska nepožaduje. Srbsko obdrželo statut kandidáta na členství EU v prosinci 2011. Od té doby EU srbský postup vůči Kosovu trvale kritizuje. Přitom Srbové přistoupili na další nemalé ústupky. Došlo například k opakovaným jednáním mezi předsedou vlády Srbska a šéfem exekutivy Kosova.


Baví se celá rodina

Europoslanec přistižen na letišti